Pohřeb? Taky ne. Jaro je daleko.

16. března 2009 v 14:40 | fijalka |  marťani lížou led
Nevim, jesi je běžný, že né uplně starý lidi přemejšlej o svý smrti, ale já se zatim od toho nemůžu odpoutat. Asi musim jít eště hloub a pak se teprva odpíchnu nahoru.


Až bude úplná jistota, že už se neproberu, nechte mě prosím spálit, nepoužívejte žádný zdobený tmavý rakve a urny, co nabízej pohřební služby, bílý hedvábný polštářky pod hlavu a studený betonový místnosti s ponurou hudbou. Jestli vopravdu chcete, sejděte se někde venku a ten popel vysypte do trávy nebo do řeky nebo do moře. Tam by se mi líbilo. Taky bych mohla umřít v dubnu, květnu, červnu, červenci, sprnu nebo září. To by bylo praktický. Poslední pohled na nebe a na stromy a pryč. Konec trápení tělesnýho. Tajemství bude odhaleno.
Je to pro mě důležitý.

(Co se týká většiny rodiny, která má ty věci jinak, respektuju pohřby a hroby, o hroby s lidma, co sem měla ráda, se budu starat, to je jasný.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | 18. března 2009 v 13:48 | Reagovat

Ja na smrt vetsinou nemyslim, ale nekdy premyslim, jaky to bude, az budu stara a budu na ni asi myslet porad. Jestli na neco prijdu nebo jestli uverim v boha, protoze to bude jediny, co mi pomuze to nejak zvladnout. Ale fijalko, ty na to jeste nesmis myslet, aspon od jara, jo?

2 Kitja Kitja | 22. května 2009 v 17:08 | Reagovat

No, taky jsem mel obdobi, kdy me to zajimalo, vzrusovalo a pritahovalo a co se tyka pohrbu, zpopelneni, a tak je mi to burt. Spis bych rad, az k tomu dojde, aby se ty co jsem zajimal sesli, pustili hudbu co mam rad a pokusili najit to, co jsem v ni nasel ja. A jelikoz je pro me predstava toho, ze bych (at uz v jakykoliv forme) nekdy nebyl, mysleno moje ja, nemam s tim sam k sobe zasadnejsi problem. Horsi je to ve vztahu s temi, co by tu po mne zbyli.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama