Zářijový

12. září 2007 v 21:59 | fijalka |  čtverečkový blok
Konec léta s sebou bere někoho mě moc milýho, svírá mě to tělo, hlava hoří. Nejde tomu věřit a nevim, jak to unýst. Přinesla bych všechny kytky a postel do zahrady a stromy s listím a čerstvej vítr a slunce a světlo...

Ach všechny smutky minulý nebyly tak děsivý, tak mrazivý, tak přítomný, tak nekonečný. Ráno už je chladivej vzduch, léto končí a šípky sou červený. Natrhám jich plný hrsti, punčochy v tom křoví roztrhám, ruce rozdrásám, zimou zahynu. V kapse u zástěry ty šípky ztvrdnou, seschnou, a za dlouho, až za moc dlouho, se rozdrolí a rozpadnou na prach a jejich malý částečky proniknou do nitek a navždycky v nich zůstanou. Splynou s ostatním do jedný jediný vůně, která mi zbyde...
Na chvíli sem si spletla jaro s podzimem...
Pokračování z 25.9.
Jeden krásnej den
Slunce svítilo, na okně v devátym patře mi vykvetly kytky, cesty byly suchý, lidi odcházeli z kanclů domů, některý už chodili s pejskama po venku, zahrádka u hospůdky na Třebešíně byla plná žlutotrikatejch cyklistů a já sem mířila směrem k ní...
Odněkud vylítla babočka a kousek mě doprovodila. Letěla mi vedle hlavy, měla sem radost a nevadilo mi, když mě za chvíli opustila. Vzpoměla sem, ten den už potolikátý, na babičku.
Sametovej motýlek odletěl včera za světlem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dagmarka dagmarka | 22. září 2007 v 11:35 | Reagovat

fijalko, myslim, ze bys mela napsat neco delsiho, ja bych si to rada precetla :)

2 Helena Helena | Web | 30. září 2007 v 22:46 | Reagovat

Já ráda čtu i tvoje krátký článečky.

Moc na tebe ted myslim.

3 helča helča | Web | 1. listopadu 2007 v 11:16 | Reagovat

Krásný obrázky. I se mi líbí, jak je měníš, že tu nacházím stále něco novýho.;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama