Březen 2007

O bolesti rozvíjení

30. března 2007 v 15:13 | fijalka |  zablokováno
Je pátek, slunce praží do oken, v kanclu nedejchatelno. Toto je zamyšlení o práci. O práci, která není mým snem, ale kterou dělám (většinou) docela ráda. Ta práce je o penězích a slovech, kterejm nerozumím, ale který čtu, píšu a vyslovuju. Na začátku zazvonil telefon a já sem na tu nabídku řekla jednoznačný "ne", aby mě den na to Jana navrtala brouky do hlavy a všechno bylo jinak....

Břichem po dně

21. března 2007 v 17:13 | fijalka |  marťani lížou led
Zblízka prohlížím hladký a vroubkatý kachlíky, modrá barva září čistotou, občasný černý spáry dodávaj dnu pravidelnost a řád, jedný se chytnu a vede mě od jednoho konce k druhýmu, rychle se otáčím, odrážím a jako torpédo vyrážím na zpáteční cestu, těsně míjím něčí nohy, občasný proudy mě vychýlí ze směru, vrhám se do hromady bublin, brázdím moře jako vodní živočich, proplouvám rychle a hladce, setrvávám pod hladinou, pod vším tím hlukem, kterej pro tu chvíli zmizel, stejně jako čas, všechno je zapomenutý, tělo se osvobodilo....
Nemůžu se dočkat.

Pozoruju

17. března 2007 v 11:31 | fijalka |  marťani lížou led
Jak teď čtu Havlovy zápisky v jeho knížce (Prosím stručně), a některý jsou dost zábavný, je to pěkná připomínka mých zápisků tady do bloku. Beru si linkovanej kroužkovanej blok do postele, když se mi nechce k počítači. Kočka nalejzá v pravidelných intervalech na mý tělo a v pravidelných intervalech je setřásána. Ve světle lampičky vypadá pruhovaný povlečení dost špinavý a zašlý, pračka to spraví. Aspoň ty chlupy.

Páteční

16. března 2007 v 18:13 | fijalka |  zablokováno
V pondělí sem vyházela sedm diářů sedm let dozadu a po třech letech odundala hlavní náušnice z uší - přišlo na mě jaro.