fijalky blok na Blog.cz

Na cestě za oslíkem, tady na tý cestě sem nasbírala plnou kapsu ulit (pravou) a plnou kapsu rozflákaný dlaždičky (levou).

Karpathos je pro mě zvířecí ráj. V každý taverně a ubytovně 2-4 kočky, sem tam pes.

Objeveno. Koupeno. Doručeno. Dovezeno. Dočteno. Nadšeno. Doporučeno.

Jak to na mě příde, musim udělat jednu z těhle věcí. V souvislosti s mym současnym naladěnim a obavama, že spustim nevratný procesy, pro který možná eště neni ten správnej čas, sem se uspokojila aspoň na vlasech.

V pátek odpoledne lilo jak blázen, vyrazila sem z práce, když přestalo, a jela, jako dycky za deště, max opatrně. Už nepršelo, ani nebylo šero. Od května jezdim v reflexní vestě, měla sem jí na sobě eště na oranžový bundě.

Miluju točit volantem, cejtim se dobře na pravý přední sedačce a umim dobře votvírat a zavírat kufr, ale mám k tomu pár votázek.

Když už dál nemohu, příde nemoc. Všeho je nad hlavu. Hlava se dostane do stavu, kdy neni nad, ale pod. A zavalí ji nenáviděný choroby a koulí to s ní tak vopravdicky, že se zdá, že to bude na věky a nikdy jinak.

Aneb moje slabost pro malý a titěrný a ještě titěrnější nástroje.

Slunce svítí na Barcelonu (rozuměj: mám výhled z kanclu ze dvanáctýho patra na Prahu směrem k domovu a připomíná mě to zářijovej pohled na Barcelonu z lanovky na Montjuïc), de na mě jaro (rozuměj: už nechci ani vidět kabátek, co mě od listopadu tíží na ramenou), vlivní zařídí vstup s kolem do baráku, a tak sem obydlela sprchu a zaplnila skříň kanclovejma hadérkama.

Volný pokračování bolestnýho oblíkání. A co je novýho: mám šicí stroj a ušila sem si báječný pyžamkový kalhotky na noc i den. Přestěhovali sme se. Nejezdim tramvají! Mám Burdy vedle postele!

Venku už se pár dní snaží svítit slunce, tráva se nám zjevuje, a naši milí sousedi započali s jarním úklidem. Vánoční stromky pryč, všechno starý pryč. Zakládaj hromádky a celý naše útulný bydlení je ze všech stran obložený.

Marlo Morgan - Poselství od protinožců (Mutant Message Down Under)
Výpisky pro mě a pro tebe. Opravdoví Lidé. Sestra Ptačího Snění, Léčitelka, Velký Lovec Kamenů, Kouzelník, Švadlena, Vypravěč Příběhů, Výrobce Nástrojů, Strážkyně Tajemství, Velký Hudebník, Příbuzný Velkých Zvířat, Příbuzný Ptáků, Strážkyně Paměti, Inspirátorka.

Sou poslové. Odletí letadlem na jinej kontinent nebo minimálně za troje hranice. Dostanou se na místo, kerý je ode mě jako od zdroje hodně hodně daleko. Zanechaj tam kuličku. Vrátí se domu bez kuličky. Začíná opravdová kuličková mise, kerou je škoda popisovat, je třeba si jí jen představovat.

Nahoru, dolu, do stran.

Jak si jezdim z práce a do práce, tak se někdy věci nakupí, že si řikám To je den.

Od dnešního dne můžete vidět, koupit, hodnotit moje výtvory na www.fler.cz.

Někdo mi někdy řikal, že sem taková životaschopná. Ale přemejšlim, jesi sem i smrtischopná. Před měsícem sem dočetla o životě a smrti od Osha a mám potřebu to zachytit a výpiskama propojit s předešlym. Následuje pár úryvků a propojek.

Cesta do práce se mi od letošního jara prodloužila, ale nic neni nemožný a tak brouzdám dál po městě, předjíždim kolony a počítám placatý hmyzožravce, hlodavce a šelmy.

Nevim, jesi je běžný, že né uplně starý lidi přemejšlej o svý smrti, ale já se zatim od toho nemůžu odpoutat. Asi musim jít eště hloub a pak se teprva odpíchnu nahoru.

Černá a bílá sou někdy smíchaný a někdy se oddělujou jako na tom kafi ze stánku na budějárně, a člověk je může dřevěnou tyčkou spojovat a lízat.
Prožívat ty krajnosti je šleha.